Basic HTML Version
vot“ nová rentabilní opatření. Jsou realizována opatření směřu-
jící k lepšímu využití dopravních prostředků a také se dosahuje
žádoucích ekonomických výsledků. Hlavním cílem však zůstává
skloubit problematiku asanačně rekultivačních prací s umisťová-
ním veškeré produkce kamene do rekultivačních akcí bez me-
ziskládek, podvalů a hald, tolik nepříznivě ovlivňujících životní
prostředí. Tento úkol se podařilo plně realizovat. Situace vypa-
dala tak, že 60 % hlušiny bylo ukládáno přímo do rekultivačních
staveb, což představovalo při zhruba patnácti milionech tun hlu-
šiny produkovaných ročně pozoruhodný výkon.
Rozmach těžby uhlí v této době a změny v koncepci ukládá-
ní hlušiny vyvolaly mohutný rozvoj závodu, který se odrazil ve
změně technologií provádění staveb. Důlní činnost stále více
postihovala území v rovinatých nivách řek, kde jsou zasaženy řá-
dově desítky až stovky hektarů plochy s dlouhodobými poklesy.
V těchto úsecích tudíž nelze použít nejefektivnější postup oka-
mžitého rozprostírání kulturních zemin. Ty byly deponovány ve
velkokapacitních skládkách, umístěných mimo důlní vlivy. Taktéž
narůstají vzdálenosti přemísťované hlušiny tím, že se asanačně-
-rekultivační stavby neustále vzdalují od jednotlivých důlních zá-
vodů. To zvýšilo nároky na přesun hlušiny po železnici.
Vstupem nových technologických zásahů do asanačně-rekulti-
vačních prací a rostoucími nároky na jejich provádění bylo třeba
zvyšovat kapacitu ZTR pro plnění nejdůležitějšího cíle, a tím bylo
zlepšování životního prostředí ostravského regionu. Tuto etapu
charakterizuje zřízení jednotného fondu škod a náhrad v rámci
OKD, jehož prostředky byly využívány k přípravě a realizaci asa-
načně-rekultivačních staveb a odstraňování důlních škod.
Poplatné této etapě, kdy veškerá vytěžená hlušina byla ukládána
na povrchu, je řešení rozsáhlých území, jako byly „Rekultivace
území Louky“, „Rekultivace území Lipiny“, „Rekultivace území
Darkov“ v Karviné, „Rekultivace u Heřmanického rybníka“ a „Re-
kultivace podél ulice Rudné“ v Ostravě. V rámci těchto staveb
byla připravována k rekultivaci a uložení hlušiny velkoplošná
území o rozloze několika set hektarů.
Etapu z pohledu závodu charakterizuje obrovský nárůst kapacit
a výkonů. V této době jsou kromě střediska těžké mechanizace
a dopravy práce zajišťovány pomocí šesti stavebních středisek
a dvou středisek odvalového hospodářství.
V této etapě byly zrekultivovány celé dobývací prostory, napří-
klad Dolu Julius Fučík v Petřvaldě, Dolu Dukla v Havířově, Dolu
Jan Šverma v Ostravě, byly provedeny demolice tisíců objektů
v prostoru Karviná-Louky, Lipiny, Karviná-Darkov, Karviná-Doly
a v dalších lokalitách. Technická a biologická rekultivace byla
prováděna současně na ploše více než 10 000 hektarů.
vaných území. Jejich provádění bylo ve větším rozsahu možné až
v období let 1971–1975, kdy společnost získala nové výkonné me-
chanizmy, jakými jsou hydraulická plazová rýpadla, buldozery, ná-
kladní terénní automobily, tahače s korbou na obsah 10 m
3
a další.
Skrývky ornice a zúrodnění schopných zemin a navážky hlušiny
k vyplnění pokleslých území představují přesun obrovského
množství haldoviny, bez níž by nebylo možné vytvořit nové půdní
horizonty. V důlních polích ostravsko-karvinského revíru přemís-
til asanační a rekultivační závod okolo dvaceti milionů kubických
metrů haldoviny a skrývek. Další etapu rozvoje zaznamenal zá-
vod technické rekultivace v období let 1978–1991.
V této etapě prodělával ZTR přerod i z hlediska své náplně v rám-
ci revíru. Kvalitativním předělem se stává rok 1978, kdy je vydán
příkaz generálního ředitele týkající se likvidace kamene ze všech
šachet OKR. Na něj bezprostředně navazuje obdobné rozhod-
nutí převést asanačně-rekultivační práce zcela do kompetence
n. p. OKR – Rekultivace.
Změnu provází postupně nárůst počtu pracovníků v závodě,
zvláště u střediska dopravy, těžké mechanizace a opravárenství,
a to v důsledku růstu vybavenosti novou modernější technikou.
K takové patří hlavně plazová rýpadla, později DH 103, DH 411,
DH 421. V dopravním středisku přechází závod ze zastaralých
T 148 postupně na vybavení vozidly T 815 a obrovského rozsahu
dosáhla kolona speciálních stavebních strojů T 200, která na kon-
ci této etapy čítá asi 40 strojů. Zavedení těchto strojů do provozu
přineslo zvýšení produktivity práce a podstatně snížilo i náklady
spojené s prováděním úkonů. V této době tvořily jakousi páteř
strojního vybavení závodu.
V letech 1978–1980 už dochází k postupné delimitaci provozu
haldového hospodářství od jednotlivých dolů v revíru. Závod
byl nucen převzít veškerou zodpovědnost za odvoz kamene ve
všech směnách a přejít na třísměnný provoz. Byla uváděna „v ži-
15