Basic HTML Version
ZEMĚDĚLSKÝ
ZÁVOD
Zřízením dvou středisek u národního podniku OKR – Báňské
stavby Ostrava a jejich následným sloučením v roce 1957 vzniklo
středisko s výměrou 894 ha a se 160 zaměstnanci. V roce 1959
bylo toto středisko přeorganizováno na samostatný Závod pro
asanaci a rekultivaci. Do svého obhospodařování dostal tento
závod od Státního statku Bohumín bývalé pozemky dolů o vý-
měře 734 ha zemědělské půdy, převážně poddolované. Výrobní
základnu závodu tvořilo kromě půdy 120 dojnic, 160 kusů mla-
dého skotu, 400 prasat ve výkrmu a 7 kolových traktorů typu
Zetor 25, Škoda 30 a Lanz-Bulldok.
Sídlo zemědělského účelového závodu bylo v Orlové (na ná-
městí) a od konce roku 1968 v areálu podnikového ředitelství
a skleníku v Havířově-Suché.
V lednu 1960 přejímá zemědělský účelový závod další
zemědělské objekty včetně půdy od Státního statku Bohumín
(Radvanice, Bartovice, Hrušov, Vrbice a Heřmanice) a také
jednotná zemědělská družstva v Dolní Suché a Doubravě. Tím
výměra závodu stoupla na 2 404 ha zemědělské půdy, stav zvířat
na 739 krav, 892 kusů mladého skotu, 191 prasnic, 1 672 prasat
ve výkrmu a 128 koní. Mechanizační park se zvýšil na 60 traktorů.
Vzhledem k tomu, že provoz závodu byl zajišťován v zastaralých
nevyhovujících provozních budovách, zařízeních i dalších
zhoršujících se podmínkách, bylo nutné zahájit výstavbu nových
kapacit, například kravína na 100 kusů v Dolní Suché, kravína
na 200 kusů v Petřvaldě, ale také garáže v Dolní a Horní Suché.
Za nejvýznamnější investiční akci té doby lze označit výstavbu
skleníků v Havířově–Prostřední Suché, zahájenou v roce 1959.
Poslední etapa výstavby byla ukončena v roce 1968, kdy celková
zasklená plocha činila 6,37 ha, v té době největší v ČSSR. Na této
ploše byla pěstována rychlená zelenina (salát, kedlubny, rajčata
a okurky), řezané květiny (karafiáty, gerbery, frézie, narcisy, tuli-
pány a chryzantémy). Z hrnkových květin se ve velkých partiích
pěstovaly Diffenbachie, Croton, Peperonia a Asparagus. Později
byl sortiment řezaných květin rozšířen o orchideje a Anthurium.
Z řezaných květin proslavily havířovské skleníky obzvláště gerbe-
ry. Počátkem osmdesátých let bylo využito nejnovějších poznatků
v oblasti biologie, biochemie a genetiky v technice rozmnožová-
ní rostlin technikou tkáňových kultur, zejména gerber a orchidejí.
Nutno ještě vzpomenout, že havířovské skleníky byly spolupořa-
datelem, tvůrčím a pracovním centrem tradičních oslav „Havířov
v květech“. Součástí zahradnické výroby byla i školka okrasných
keřů, dřevin, růží a letniček, jejíž produkce zajišťovala sadbový
materiál k sadovým úpravám.
Po vzniku národního podniku v roce 1962 nastal prudký rozvoj
investiční výstavby, která byla zaměřena hlavně na zemědělskou
účelovou výrobu, převážně živočišnou, a s ní související výroby.
Výměra zemědělského účelového závodu se zvýšila na 2 875 ha
zemědělské půdy a udržovala se přibližně na této hranici po celou
dobu zemědělské činnosti u společnosti. Nutno podotknout, že
se jednalo o pozemky z větší části na poddolované půdě dotčené
i jinou průmyslovou činností (exhaláty). V rámci programu ozele-
ňování krajiny bylo vysázeno na poddolované půdě 240 ha ovoc-
ných sadů a rybízových plantáží na lokalitách kolem Orlové-Poruby.
12